Volné vs. Centrálně řízené trhy

Free vs. Centrally Planned Markets

Iluze obědů zdarma

Tento princip, zpopularizovaný Miltonem Friedmanem, připomíná, že nic v ekonomice není zdarma. Stát sám o sobě negeneruje bohatství.

Aby vláda mohla poskytnout službu „bezplatně“, musí nejprve odčerpat zdroje z reálné ekonomiky – formou daní, nebo půjčkou, kterou splatí z daní později. Tento proces s sebou nese nevyhnutelné administrativní náklady a byrokratické ztráty.

Odkud stát bere peníze (2025)

Příjmy
2 081 mld. Kč
Výdaje
2 372 mld. Kč
Schodek
−291 mld. Kč

Z čeho jsou příjmy (2 081 mld. = 100 %):

  • 89,6 %
    daně a pojistné · 1 864 mld.(daně 50,8 %, sociální pojištění 38,7 %)
  • 6,3 %
    z EU · 131 mld. – i to jsou daně, vybrané v EU
  • 1,5 %
    státní firmy (ČEZ, Lesy ČR, ČEPS…) · 31 mld.
  • 2,7 %
    ostatní (prodej majetku, pokuty, clo, pronájmy…) · 56 mld.

Ze 100 Kč, které stát utratil:

  • 79 Kč
    daně a pojistné
  • 9 Kč
    EU, státní firmy a ostatní
  • 12 Kč
    vypůjčeno

Proč tu je 79, a ne 90? Teď počítáme ze všeho, co stát utratil, i z peněz, které si půjčil.

Těch 12 Kč z každé stovky, celkem 291 mld., si stát půjčil: prodal dluhopisy (banky, cizinci, penzijní fondy, pojišťovny…).

Úroky z dluhu: 98 mld. ročně (4,7 % příjmů) – platí se z daní.

Kolik stojí vybrat 100 Kč daně? Úřad (Finanční správa vč. platů a budov): 1 Kč. Nás navíc papírování: 3 Kč (zaměstnanci) až 34 Kč (živnostníci).

🧮 Jak se to počítá▼
Příjmy = 100 %
daně1 057,9 mld.= 50,8 %
sociální pojištění806,3 mld.= 38,7 %
z EU130,7 mld.= 6,3 %
státní firmy30,5 mld.= 1,5 %
ostatní55,7 mld.= 2,7 %
příjmy celkem2 081,1 mld.= 100 %
Ze 100 Kč, které stát utratil
daně a pojistné1 864,2 mld.= 79 Kč
EU, státní firmy a ostatní216,9 mld.= 9 Kč
vypůjčeno290,7 mld.= 12 Kč
výdaje celkem2 371,8 mld.= 100 Kč

Schodek 290,7 mld. je 14,0 % příjmů, ale 12,3 % výdajů – záleží, z čeho se počítá. V rámečku je proto jako 12 Kč ze 100 utracených. Úroky 98,1 mld. = 4,7 % příjmů. Procenta jsou zaokrouhlená na desetiny, takže součty se můžou o desetinu lišit.

Státní závěrečný účet 2025. Z EU = včetně Fondů EHP a Norska. Státní firmy = dividendy (hlavně ČEZ) a odvody státních podniků (Lesy ČR, ČEPS, Budvar, Letiště Praha…). Ostatní = mj. prodej majetku 21,1 mld., vlastní činnost 3,3, podíl na clu 3,1, pokuty 2,5, pronájmy 1,2 a další nedaňové příjmy a převody; správní poplatky patří k daním. Zdravotní pojištění v rozpočtu není – jde přímo pojišťovnám. Státní dluhopisy na konci roku 2025 drželi: domácí banky asi 44 %, cizinci 25 %, další finanční instituce 24 % (penzijní fondy necelých 11 %, pojišťovny přes 5 %), ostatní 7 %. Úroky = čisté výdaje na obsluhu státního dluhu. Výběr: všechny výdaje Finanční správy včetně platů a budov děleno vším, co vybere (rok 2024). Papírování: studie z roku 2015 (data z doby před paušální daní).Údaje pro rok 2025 · MF ČR — Státní závěrečný účet 2025, Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu · MF ČR — Vládní návrh státního závěrečného účtu za rok 2025 · MF ČR — Zpráva o řízení státního dluhu ČR v roce 2025 · Finanční správa — Výroční zpráva za rok 2024 · Pavel, Vítek — Vyvolané náklady daňového systému v ČR (Politická ekonomie, 2015)

Nejsilnější námitka

Stát bohatství tvoří nepřímo – soudy, vymahatelné smlouvy a ochrana majetku jsou podmínkou každého trhu. A platí výzkum: podle Mariany Mazzucato byly internet, GPS, dotykový displej i Siri v iPhonu přímo placené z veřejných peněz.

Odpověď kritiků: internet byl nezamýšlený vedlejší produkt vojenského výzkumu, ne plán, a výrobek z něj udělaly firmy. Ve válce stát úspěchy měl, v míru jen omezeně (R. H. Yerger, 2024).

„Zdanění je prostě a jednoduše krádež,“ píše Murray Rothbard (Etika svobody, 1982). Námitka: daně schvaluje zvolený parlament a stát z nich platí i soudy a policii, které chrání majetek před skutečnými zloději.

Motivace k efektivitě

Volný trh: Konkurence a hrozba krachu neúprosně nutí podnikatele snižovat ceny, inovovat a sloužit zákazníkovi. Zisk je odměnou za efektivitu.

Státní aparát: U většiny služeb chybí konkurence i mechanismus zisku a ztráty. Úředník nenese osobní finanční riziko za špatné rozhodnutí. Proto náklady přirozeně bobtnají, inovace stagnují a zákazník tahá za kratší konec.

Praxe v ČR: Infrastruktura

Budování dálnic pod taktovkou úřadů je ukázkovým příkladem chybějících tržních motivací. Příprava a stavba dálnice v ČR trvá i více než dekádu.

Rozhodovací procesy nemají vestavěnou silnou motivaci k rychlosti a úspoře, protože zúčastnění nerozhodují o svém vlastním kapitálu. Kde chybí ziskový motiv, nastupuje byrokratické procesní řízení, které stavbu prodlužuje a extrémně prodražuje.

Simulátor: Monopol vs. Trh

Zvolte prostředí, ve kterém se bude produkovat služba. Sledujte, jak motivace ovlivní cenu a výsledek.

Skutečné náklady služby1000 Kč

Přebujelá administrativa zvyšuje náklady. Rozdíl platíte na daních.

Inovace a flexibilita0%

Změna systémů trvá roky. Zákazník nemá kam odejít.

Zákaznická zkušenost30%

Jste bráni jako stránka ve spisu, proces řídí byrokracie.

Shrnutí: Neviditelný účet

Státní monopol sice může budit dojem služby „zdarma“, ale účet za reálné náklady ve výši 1000 Kč je neviditelně stržen z vašich daní. Bez tržních mechanismů financujete neefektivní procesy bez možnosti volby.

Sdílet:
📚 Odkud to víme▼

Data = čísla z úřadů, statistik a měření · Teorie = myšlenky a díla ekonomů · Výklad = vysvětlující články a zpravodajství. Odkaz nefunguje nebo nesedí s tím, co tvrdíme? Dejte nám vědět přes „🚩 Něco tu nesedí?“ pod lekcí.