Klam rozbitého okna

The Broken Window Fallacy

Co je vidět

Francouzský ekonom Frédéric Bastiat popsal v roce 1850 omyl, že destrukce stimuluje ekonomiku. V dnes známé podobě ho vypráví Henry Hazlitt (1946): když chuligán rozbije okno pekařství, pekař musí zaplatit sklenáři. Kolemjdoucí si řeknou: „Výborně, sklenář má práci a ekonomika roste!“ To je to, co je na první pohled vidět.

Co není vidět (Náklad obětované příležitosti)

To, co uniká pozornosti, je krejčí, u kterého si pekař původně plánoval koupit oblek. Kapitál nebyl využit k vytvoření *nové* hodnoty (oblek), ale pouze k obnově *ztracené* hodnoty (okno). Ekonomika nezesílila, je reálně chudší přesně o jedno okno.

Praxe v ČR: Dotace a vládní stimuly

Vlády často aplikují tento klam na celostátní úrovni s cílem „nastartovat růst“.

Když stát zavede například „šrotovné“ (zaplatí vám za zničení funkčního auta, abyste koupili nové), nebo masivně dotuje vybrané projekty, poukazuje na zachráněná pracovní místa (to viditelné). Reálně však násilně přesměrovává kapitál od přirozených inovací, čímž vznikají obrovské skryté náklady pro zbytek společnosti.

Interaktivní model: Pekařství

Rozbijte okno a sledujte, jak se změní celkové reálné bohatství (nikoliv jen obrat) ve společnosti.

🏢
Rozbít okno! 🧱

Pekař

5 000 Kč

Sklenář

0 Kč

Krejčí (Neviditelný)

(Čeká na zisk)

Přirozený stav. Pekař má okno a svých 5 000 Kč brzy utratí za oblek u krejčího. Společnost disponuje oknem i oblekem.
Sdílet:
📚 Odkud to víme▼

Data = čísla z úřadů, statistik a měření · Teorie = myšlenky a díla ekonomů · Výklad = vysvětlující články a zpravodajství. Odkaz nefunguje nebo nesedí s tím, co tvrdíme? Dejte nám vědět přes „🚩 Něco tu nesedí?“ pod lekcí.