Cantillonův efekt

The Cantillon Effect & QE

Peníze nevstupují rovnoměrně

Centrální banky obhajují tisk peněz (QE) jako lék proti krizím. Richard Cantillon ale už v 18. století popsal realitu: nové peníze se v ekonomice nerozptýlí rovnoměrně a okamžitě. Vedlejším efektem umělých stimulů je skrytý přesun reálného bohatství — od těch, ke kterým peníze dorazí pozdě, k těm, kdo jsou u zdroje.

Kdo je blíž ke zdroji?

Subjekty nejblíže k tiskárně (vláda, banky, velké korporace) dostanou nové peníze jako první a nakupují za původní, nízké ceny. Než tyto peníze protečou ekonomikou až do mezd běžných lidí, trh se už zaplavil likviditou a ceny vyletěly nahoru. Střední třída tak de facto platí účet za ty nahoře.

Strukturální dopad: Krize bydlení

Proč si mladí lidé dnes nemohou dovolit byt?

Když centrální banky uvolní biliony skrze QE, tento kapitál přirozeně hledá bezpečný přístav. Zakotví v aktivech – akciích a nemovitostech. Vzniká masivní inflace aktiv. Lidé, kteří už nemovitosti vlastní, extrémně bohatnou, zatímco těm, kteří do systému teprve vstupují (mladé rodiny), se znehodnocenými úsporami sen o vlastním bydlení definitivně rozplyne.

Simulátor měnové expanze

Centrální banka aplikuje nový stimulační balíček. Zvolte svou pozici v ekonomice.

10 mld. Kč
👆 Upravte peněžní zásobu a zvolte svou tržní pozici.
Sdílet:
📚 Odkud to víme▼

Data ČSÚ: podmínky užití (CC BY 4.0)Data = čísla z úřadů, statistik a měření · Teorie = myšlenky a díla ekonomů · Výklad = vysvětlující články a zpravodajství. Odkaz nefunguje nebo nesedí s tím, co tvrdíme? Dejte nám vědět přes „🚩 Něco tu nesedí?“ pod lekcí.